|
|
Etická dilemata v multikulturním ošetřovatelství v souvislosti s dětskými ukrajinskými válečnými uprchlíky
Kučerová, Jana ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá přístupem dětských sester k dětským ukrajinským válečným uprchlíkům vyžadujícím intenzivní onkologickou péči. Jako etická norma jsou v ošetřovatelství používány modely transkulturního - multikulturního ošetřovatelství. Zejména modely M. Leiningerové, J. N. Gigerové a R. Davidhizarové vytvořené v 50. letech minulého století zaměřené na holistickou kulturní péči, zdraví a projevy nemoci jedinců či skupin a která respektuje společné znaky kulturních hodnot, víry a praktik. Klíčová slova Ukrajinci, migrace, válka, ošetřovatelství, ošetřovatelský model, transkulturní - multikulturní ošetřovatelství, komunikace, lidská práva, dětský pacient, charta práv dětí v nemocnici, lidská důstojnost
|
|
|
Activation of a child patient in hospital care
Olejárová, Denisa ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Bakalárska práca na tému "Aktivizácia detského pacienta vnemocničnej starostlivosti" je zameraná na zisťovanie aktivít vykonávaných vo FN Motol, zameriavali sme sa napracovníkov, ktorí dané činnosti vykonávajú a aké pomôcky používajú, rovnako aj na spokojnosť personálu s možnosťami aktivít. Práca je rozdelená na teoretickú a empirickú časť. Teoretická časť je zameraná na charakteristiku detského veku, rozoberá rolu sestry na detskomoddelení, detského pacienta a komunikáciu s detským pacientom. V závere teoretickej časti sú popísané rôzne možnosti aktivít a rola dobrovoľníkov na oddeleniach. Empirickú časť tvorí prieskumové dotazníkové šetrenie, ktoré bolo zamerané na sestry pracujúce vo FN Motol na lôžkových oddeleniach v detskej časti. Na základe dotazníkového šetrenia, kde sme zisťovali úroveň, formu, spokojnosť apomôcky využívané na aktivizáciu pacientov, sme vyhodnotili proces aktivizácie pacientov vo FN Motol ako nadmieru uspokojivý spožadovanými minimálnymi úpravami v rámci rôznych oddelení nemocnice.
|
|
|
Péče o pacienty s kyčelní dysplazií v dětském věku
MAREŠOVÁ, Aneta
Onemocnění Vývojová kyčelní dysplazie patří mezi vrozené vady pohybového aparátu, vyskytující se v dětském věku. Incidence vrozené kyčelní dysplazie se diagnostikuje přibližně u 3 % novorozenců, kdy u dívek, je tato vada 5x častější než u chlapců. Teoretická část této práce se zabývá vrozenou vadou jako takovou, užíváním ortopedických pomůcek, edukací rodičů a také posouzením snášenlivosti ortopedických pomůcek u dětí. Pro tuto diplomovou práci byly stanoveny dva cíle: zjistit povědomí matek o vrozené kyčelní dysplazií a zmapovat důležitost edukace v oblasti péče od zdravotního personálu. Empirická část práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumného šetření, prováděného technikou polouzavřeného dotazníku. Výzkumným souborem byly matky, jejichž dětem byla kyčelní dysplazie diagnostikována. Z výsledků vyplynulo, že matky s první graviditou, ve většině případů nemají povědomí o kyčelní dysplazií; jiné povědomí již udávaly vícerodičky, které již s prvním dítětem podstoupily ortopedické vyšetření. Nejlepší povědomí však udávaly matky, které samy měly kyčelní dysplazií diagnostikovanou. Z výsledků dále plyne, že je edukace v oblasti péče a manipulace s dětmi, s kyčelní dysplazií, důležitá. Je nutné, aby všeobecné či dětské sestry edukovaly rodiče především ve správné hygieně dětí. Výsledky této diplomové práce mohou posloužit zdravotnímu personálu, především pro rozšíření znalostí o problematice kyčelní dysplazie u všeobecných či dětských sester, které s takovými dětmi přicházejí do kontaktu. Teoretická část a výsledky z výzkumného šetření mohou posloužit také pro samotné rodiče, jejichž dětem byla diagnostikována kyčelní dysplazie. Pro rodiče je diagnostika kyčelní dysplazie u jejich dětí stresujícím momentem, se kterým se musí vyrovnat. Rodičům je díky této práci možné vysvětlit, jak vada vzniká, přiblížit možnosti léčby a edukovat je v péči o dítě s kyčelní dysplazií.
|
|
|
Pro-aktivní léčebný přístup v neurorehabilitaci integrující vzduchové dlahy a další terapeutické pomůcky. Podtitul: Využití v ergoterapii u dětských pacientů s diagnózou mozková obrna.
Opravilová, Dana ; Krulová, Anna (vedoucí práce) ; Haškovcová, Eliška (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Dana Opravilová Vedoucí práce: Mgr. Anna Krulová Oponent práce: Název diplomové práce: Pro-aktivní léčebný přístup v neurorehabilitaci integrující vzduchové dlahy a další terapeutické pomůcky Abstrakt diplomové práce: Tato práce se zaměřuje na využití Pro-aktivního přístupu v ergoterapii u dětských pacientů s diagnózou mozková obrna. Cílem bylo ověřit jaký vliv má Pro-aktivní léčebný přístup v neurorehabilitaci na funkční schopnosti dětí se spastickou kvadruparetickou formou mozkové obrny. V teoretické části je uveden přehled problematiky k mozkové obrně a přístupu zhotovený na základě rešerše odborné literatury. Studie se účastnilo celkem devět pacientů. U všech byl aplikován Pro-aktivní přístup. První kazuistika sloužila jako prevýzkum, terapie trvala po dobu 4 měsíců a pacientka absolvovala 25 terapií. Dalších 8 kazuistik probíhalo po dobu 5 týdnů s intenzitou ergoterapie 3x týdně. Účastníci byli vyšetřeni pomocí hodnocení Pediatric Evaluation of Disability Inventoy. (dále PEDI), měření aktivních a pasivních rozsahů pohybu a spasticity. Posouzeny byly také modelové aktivity. Porovnáním vstupního a kontrolního vyšetření bylo prokázáno zlepšení ve všech sledovaných položkách. V hodnocení PEDI se zlepšilo 6 pacientů průměrně o 1,4 body. V aktivním i pasivním pohybu došlo...
|
|
|
Problematika komunikace mezi sestrou a dětským pacientem se syndromem hyperaktivity
BUGOŠOVÁ, Klára
Naše bakalářská práce se věnuje problematice, která se týká komunikace mezi sestrou a dětským pacientem se syndromem hyperaktivity (dále jen ADHD). Cílem naší práce bylo nalézt nejčastější chyby, ke kterým dochází v komunikaci mezi sestrou a dětským pacientem s ADHD. Dále jsme chtěli zjistit, jaké bariéry se vyskytují v komunikaci mezi dětským pacientem s ADHD a sestrou, zmapovat informovanost sester o správné komunikaci a přístupu k dítěti s ADHD a také zanalyzovat zkušenosti rodičů dítěte s ADHD během komunikace v rámci ošetřovatelské péče. Pro dosažení těchto cílů jsme si zvolili tři následné výzkumné otázky. Jaké bariéry se vyskytují v komunikaci mezi sestrou a dětským pacientem s ADHD? Jaké jsou znalosti sester o správné komunikaci a přístupu k dítěti s ADHD? Jaké zkušenosti mají rodiče dítěte s ADHD v souvislosti s komunikací při poskytování ošetřovatelské péče? Pro uskutečnění výzkumného šetření jsme zvolili kvalitativní přístup pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek nám tvořilo 8 probandek z řad sester pracujících na dětském oddělení a v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Dále 8 rodinných příslušníků, kteří mají dítě s ADHD. Výsledky výzkumného šetření ukázaly vyskytující se problémy v komunikaci mezi sestrou a dětským pacientem s ADHD jak z pohledu sestry, tak i rodinných příslušníků. Dále nám výzkumné šetření odhalilo nejčastější bariéry, které se vyskytují během komunikace, kdy za nejčastější bariéru byly označeny projevy dítěte a rodiče. Při výzkumném šetření se nám znalosti sester potvrdily. Většina rodičů však uvedla negativní zkušenosti nejen se sestrami, ale i s ostatním nelékařským personálem. Naše výzkumné šetření otevírá prostor pro hlubší výzkumné šetření zaměřené i na jiné pracovníky než sestry, aby došlo k efektivnější komunikaci s dětským pacientem s ADHD.
|
|
|
Efektivita edukace dětských pacientů s vrozenou deformitou hrudní stěny ve FN Motol
Popková, Zuzana ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Eckelová, Ivana (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo posoudit efektivitu edukace dětských pacientů s vrozenou deformitou hrudní stěny ve FN Motol pro výkon MIRPE (Minimally invasive Pectus Excavatum), korigující vrozenou deformitu hrudní stěny pomocí kovové dlahy a pro výkon její extrakce za tři roky. Dále zmapovat efektivitu edukace dětských pacientů prováděnou zdravotnickými pracovníky v průběhu hospitalizace ve FN Motol. Práce též předkládá vlastní názory obou skupin respondentů na současný systém edukace prováděný v klinické praxi. Dle dostupných rešerší nebyla dosud v České republice žádná obdobná studie, týkající se této problematiky realizována. Ve výzkumném šetření bylo osloveno 116 respondentů, kteří podstoupili operační výkon MIRPE a extrakci dlahy ve FN Motol. Data získaná technikou vlastního konstruktivního dotazníku byla dále statisticky zpracována. Z analýzy výsledků vyplynula potřeba zkvalitnit edukaci v předoperačním období a lépe propracovat systém edukace v průběhu hospitalizace dětských pacientů. Potvrzen byl zájem dotazovaných respondentů o tištěné informační materiály, ačkoliv preference dětských pacientů více směřují především k zapojení kontaktní sestry jako odborného poradce do edukačního procesu v nemocničním prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA Edukace, dětský pacient, vrozené deformity hrudní stěny, pectus...
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s vybranými vadami zraku.
DĚDIČOVÁ, Kristýna
Zrak je považován za základní lidský smysl, který nám umožňuje vnímat více než tři čtvrtiny veškerých podnětů a informací potřebných pro náš život. Teoretická část práce se velmi stručně zabývá anatomickou a fyziologickou stránkou zrakového vnímání a charakteristikou vybraných vad zraku: strabismem, refrakčními vadami (hypermetropie, myopie) a slepotou. Předmětem práce jsou pacienti v dětském věku, kteří trpí popsanými vadami. Ošetřovatelská péče se vzhledem k jejich věku stává ještě náročnější. Vady zraku stejně jako vady sluchu mají navíc největší dopad na psychiku dětského pacienta. Teoretická část se dále zabývá diagnostikou a léčbou zrakových vad, korekcí optických vad a zejména problematikou ošetřovatelské péče v dětské oftalmologii. Teoretické kapitoly o ošetřovatelské péči se snaží shrnout dostupné poznatky o hlavních zásadách ošetřovatelské péče, přičemž těžiště teoretické části práce a následně i výzkumného šetření spočívá v ošetřovatelské péči v rámci hospitalizace dítěte. Z kvalitativního hlediska je zde výrazně oddělena problematika péče o děti s lehkými a těžkými vadami zraku. Zvláštní kapitoly jsou věnovány předoperační a pooperační péči o dětského pacienta a aplikaci očních léků zejména mastí a kapek. Podstatnou část teorie zabírá rozbor potřeb dítěte se zrakovým postižením a na to přímo navazující zásady komunikace se zrakově znevýhodněnými dětmi. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u dítěte se zrakovým znevýhodněním na dětské oční klinice a zjistit, jakým způsobem přistupují sestry k zrakově postiženým dětem na běžném dětském oddělení. Ke zjištění cílů práce byly strukturovány tři základní výzkumné otázky: Jaká jsou z pohledu sestry hlavní specifika v ošetřovatelské péči o dítě s lehkou vadou zraku? Jaká jsou z pohledu sestry hlavní specifika v ošetřovatelské péči o dítě se závažným očním onemocněním? Jaké existují rozdíly v ošetřovatelské péči o dítě se zrakovým znevýhodněním na dětské oční klinice a běžném dětském oddělení? Ve výzkumné části byla použita kvalitativní forma výzkumného šetření. Kvalitativní výzkumné šetření bylo prováděno metodou polostrukturovaného rozhovoru, který umožnil respondentkám (sestrám) akcentovat daný problém, podle jejich vlastního uvážení. Pro zpracování výzkumného šetření a analýze rozhovorů se sestrami byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumné šetření bylo prováděno ve dvou nemocnicích: ve Fakultní nemocnici Motol v Praze na očním oddělení pro děti a dospělé, a v Nemocnici Písek na dětském oddělení. V každé z uvedených nemocnic byl proveden rozhovor s pěti sestrami. Rozhovor byl rozčleněn do 45 otázek, ze kterých byly následně syntetizovány čtyři kategorie podle zaměření výzkumného šetření. Výsledky výzkumného šetření potvrdily, že hlavními specifiky péče o zrakově postižené děti je potřeba neustálé komunikace, která se zvyšuje se závažností a charakterem zrakového postižení. U všech zrakově znevýhodněných dětí je akcentováno, aby sestry dokázaly pečovat o optické pomůcky. V souvislosti s denním režimem je neočekávaná, ale zdůvodněná absence speciálních pomůcek pro servírování a příjem jídla. Nedostatečné se zdá i vybavení obou pracovišť odkládacími plochami pro optické pomůcky v koupelnách. Za přínos práce pro praxi sestry na běžném pediatrickém oddělení lze považovat možnost, že se sestra seznámí s teoretickými i praktickými možnostmi, které má specializované pracoviště klinika Nemocnice Motol. Teoretická část práce může sloužit i jako komplexní, i když pouze doplňkový studijní materiál v oboru ošetřovatelské péče o zrakově postižené pediatrické pacienty.
|
host ::
RSS.